Libuše Bushka Bryndova a Dušan Dvořák, aktivní linky 15.dubna 2015


Květen 2005 

Libuše Bushka Bryndová se obrací na Dušana Dvořáka s žádostí o setkání a prohovoření spolených témat. Z časopisu Reflex se dozvěděla, že existuje nějaký Dušan Dvořák a podal na černoprdelníka Miroslava Kalouska trestní oznámení za vyhlášení války drogám


Květen 2005 - Leden 2008
Libuše Bushka Bryndová a Dušan Dvořák spolupracují a vzájemně se vzdělávají.


Leden 2008
Judikát Nejvyššího soudu o netrestnosti cannabisterapie (Mária Brodská). Současně přichází obvinění a následně obžaloba Libuše Bushky Bryndové


Únor - březen 2008
Dušan Dvořák k ochraně Libuše Bushky Brynydové vybuduje vše potřebné pro zveřejnění právního, přírodovědného a národohospodářského výzkumu Konopí je lék na www.konopijelek.cz a navrhne legislativní úpravu dekriminalizace cannbaistrapie pro připravovaný tresní zákoník s podpisy 77 signatářů (právníků, vědců, adiktologů, lékařů, umělců a dalších) a provede analýzu Listiny základních práv a svobod.


Březen - prosinec 2008
Dušan Dvořák k ochraně Libuše Bushky Bryndové oznámí pěstování 77 rostlin konopí v Ospělově ministru vnitra, založí v Ospělově odbornou společnost Konopí je lék, zorganizuje stejnojmenné turné zahájenné v Ospělově a ukončené Týdnem pro duševní zdraví v Olomouci, na kterém Libuše Bushka Bryndová vystupuje, zorganizuje celorepublikou stávku v pyjamas a negliže BED IN na Den lidských  práv a zorganizuje založí sbírku a s přáteli daruje Libuše Bushce Bryndové v penězích a práci (na překladech) cca 150 tisíc Kč, aby období trestního stíhání vůbec přežila. V trestním procesu je Libuše Bushka Bryndová v roce 2010, kdy Dušan Dvořák založil v Praze Edukativní konopnou kliniku, plně osbozena od viny a trestu.

Dušan Dvořák, 7 let po zveřejnění výzkumu 21.3.2008, 15. duben 2015
Vedoucí mezinárodního výzkumu Cannabis is The Cure Dušan Dvořák, MMCA, má s manželkou za výzkum Konopí je lék a z toho vzešlá jednání více než 50 čísel jednacích u soudů po celé ČR, 2 stížnosti Evropské komisi a 7 stížností u Soudu pro lidská práva.  Stále sází a pěstuje konopí pro výzkum a terapii.

Libuše Bushka Bryndová, 7 let po zveřejnění výzkumu www.konopijelek.cz dne 21.3.2008, 15. duben 2015

Členka ENCOD napsala dopis Putinovi: Legalizujte konopí!

Dopis presidentovi Ruské federace Vladimirovi Vladimiroviči Putinovi od Bushky Bryndové, členky ENCOD a bývalého Task Managera v Programu technické pomoci Společenství nezávislých států na Komisi EU (TACIS) z 11. listopadu 2014

Vážený pane presidente Putine,

předem mého dopisu Vám zasílám srdečné pozdravy. Možná si na mně pamatujete, když jsme byli v kontaktu počátkem 90. let v Bruselu během Vaší práce na peterburgské radnici. Byla jsem tehdy zaměstnaná na Evropské komisi v programu technické pomoci TACIS. Vždy jsem si Vás velmi vážila a když jste se stal ruským presidentem, velmi mne to potěšilo. Nyní, po 14 letech, si stále myslím, že to byla požehnaná volba pro Vaši zemi. Jelikož nesouhlasím s pokřivenou protiruskou propagandou v našich mainstreamových médiích, stala jsem se členem facebookové skupiny “Přátelé Ruska v České republice”, o které se již několikrát zmínila ruská média. Její řady neustále rostou a máme již přes 7000 členů, což je více než leckterá politická strana v naší zemi.

Píšu tento dopis jako dlouholetá členka Evropské koalice pro spravedlivou a efektivní protidrogovou politiku (ENCOD), platformy občanů, kteří odmítají „Válku proti drogám“, jsou proti přístupu, který naše vlády zaujaly během minulých 50 let.

Tato protidrogová politika má katastrofální důsledky. Nelegální obchod s drogami je hlavní hybnou silou za organizovaným zločinem a příjmy z něj jsou pod kontrolou mocných finančních zájmů západního světa.

Proto si upřímně myslím, že Rusko by se mělo v této záležitosti vydat svou vlastní cestou.
Domnívám se, že jako první krok by Rusko mělo legalizovat konopí, vzít tuto rostlinu z rukou mafií a navrátit ji lidem. Byl by to jen malý krůček pro vládu, ale velký krok pro právo lidí léčit se podle svého. Zavedení legálního rámce pro regulaci pěstování a distribuce konopí by:

1) vytvořilo příležitost pro výrobu přírodních léků na základě konopí, takže ruští pacienti by se stali méně závislými na výrobcích západního farmaceutického průmyslu;

2) dostalo Rusko na přední pozici v mezinárodní reformě protidrogových zákonů a posílilo by svoji pověst jako moderní země se suverénní politikou založenou na vědeckých důkazech, a nikoliv na morálních soudech;

3) pomohlo snížit počet lidí závislých na alkoholu a tvrdých drogách, protože konopí lze účinně použít v léčbě závislostí.

Co se týče dopadu takového opatření na ruskou ekonomiku a bezpečnost veřejnosti, ráda bych, abyste vzal v úvahu údaje pocházející z amerického státu Colorado (5,2 milionů obyvatel), kde je od Nového roku 2014 zlegalizované rekreační a léčebné užívání konopí. Koncem tohoto roku tam dosáhne obrat prodeje konopí téměř 300 milionů USD a stát okamžitě rozdělí 30 milionů USD z této částky mezi různé sociální programy. Mezitím poklesla míra zločinnosti v Denveru, hlavním městě státu Colorado, o více než desetinu.

Jako zkušená odbornice na léčebné využití konopí (s více než 15 lety praxe) jasně vidím, že přínos této rostliny je vyšší než škody, které by mohla způsobit a které jsou často přeháněné z politických nebo obchodních důvodů. Konopí není v Eurasii žádná cizácká droga; je to stejná rostlina, která se v Rusku používala pro průmyslové účely, především pro své odolné vlákno. Konopí je také tradičním lidovým lékem, který se úspěšně používal při léčbě široké škály nemocí od prostého nachlazení až po smrtelnou rakovinu bez nebezpečných vedlejších účinků běžných u farmaceutických přípravků. Léčebné účinky této rostliny jsou předmětem intenzivních vědeckých studií, které potvrzují široký záběr jejího působení.

V Rusku je ještě živá tradice léčby bylinami a konopí by mohlo zlepšit péči o zdraví jeho obyvatel. Samozřejmě, budou oprávněné obavy ohledně zneužívání konopí. Avšak, už je známo, že represí se proti černému trhu s konopím ničeho nedosáhne. V současné době platí, že lidé, kteří chtějí zneužívat konopí si lehce najdou cestu na černý trh, ale pacienti, kteří by je potřebovali pro svou léčbu se k němu nedostanou.

Koncem září prohlásil srbský ministr zdravotnictví Zlatibor Lončar, že Srbsko uvažuje o zavedení právní regulace konopí, aby bylo dostupné pro pacienty jako možnost léčby. Toto je správný krok směrem k protidrogové politice založené na základě vědeckých poznatků místo na předsudcích.
Jsem si velmi dobře vědoma, Vladimíre Vladimíroviči, že v současné době se musíte věnovat velmi naléhavým a vážným problémům. Avšak také věřím, že jako opravdu odpovědný státník vždy máte na mysli budoucnost své země. Proto bych vás ráda požádala, abyste si našel chvilku a posoudil můj výše uvedený návrh. Věřím, že po pečlivém zvážení by vás mohl zajímat. A také věřím, že Vaše osobní podpora by měla velkou váhu, kdyby se tato otázka stala předmětem veřejné diskuse.

Je zde jeden ještě naléhavější problém, na který bych Vás ráda upozornila. V minulých měsících se situace na Krymu stala testem ruské protidrogové politiky. Je tato politika dostatečně zralá, aby dokázala podniknout nové kroky? Rusko má nyní jedinečnou šanci přijmout programy harm reduction, které fungovaly v Sevastopolu, Simferopolu etc. Jedná se o 140 lidí zapojených do metadonového substitučního programu. Podíváme-li se na tuto situaci z čistě vědeckého hlediska, Rusku se dnes nabízí příležitost využít této situace a zrealizovat pilotní zkušenost, která by byla velkým přínosem pro modernizaci jeho protidrogové politiky.

Přeji Vám a Vaší zemi, aby v míru překonala současnou krizi, a aby se Rusku vrátilo postavení světové velmoci, které mu právem náleží, a aby dalo najevo odvahu vést svět k lepším, spravedlivějším a efektivním politikám. Upřímně věřím, že by se tak svět stal bezpečnějším místem.

S těmi nejlepšími vzpomínkami a pozdravy,

BushkaBryndova, členka ENCOD a bývalý Task Manager v Programu technické pomoci Společenství nezávislých států na Komisi EU (TACIS)

S podporou řídícího výboru ENCOD sestávajícího z Derricka Bergmana (Nizozemí), Eliny Hanninen (Finsko), Enrica Fletzera (Itálie) a Janka Belina (Slovinsko)